Hurvínek

Hurvínek

Pan Spejbl telefonuje.
“Haló, tady Spejbl, to je ochrana zvířat?”
“Ano.”
“Tak okamžitě zakročte! Na lampě před naším domem visí náš listonoš a sprostě nadává mému Žeryčkovi!”


 

Hurvínek

Hurvínek z Máničkou jsou v kině. Hurvínek:”Máničko sedí se ti dobře?” “Ano!” Hurvínek:”vidíš dobře?” “Ano!” “Tak si to pojť se mnou vymněnit!”


 

Hurvínek

Hurvínek se vrátí ze školního výletu
Spejbl se ho ptá: “Tak co, Hurvínku, co jste na tom výletě viděli. No, pochlub se…”
Hurvínek poslušně odpoví: “Taťuldo, viděli jsme toho hodně, ale vrchol byly koblihy!”
Spejbl: “Teda Hurvínku, ty jsi sprostej. No, přiznej se, jaký to byly koblihy?
Hurvínek: “Ale taťuldo, nehněvej se na mě.”
Spejbl: “Nezkoušej to na mě! Jaký to byly koblihy? Koňský nebo kraví?”
Hurvínek: “No, Mánička ve škole nebyla, takže kraví ne, a koně jsem tam také nikde neviděl.”
Spejbl: “Hurvajz, já už tě poženu!”
Hurvínek: “Klid, mám pocit, že byly s meruňkovou marmeládou…”


 

Hurvínek

Mánička: “Je pravda že po smrti zbyde z člověka jen prach?” Hurvínek: “Říká se to.” Mánička: No, tak to ti tady pod postelí někdo umřel.”


 

Hurvínek

Mánička se ptá Hurvínka: “Hurvínku, co bys chtěl dělat, až budeš velký?”
“Chtěl bych v divadle rozdělovat role.”
“Tak to je tedy velká zodpovědnost!”
“Co by? Dáš na každý záchod jednu roli!”


 

Hurvínek

Hurvínek: “Taťuldo, můžu si vzít prášek?”
Spejbl: “Tobě je špatně?”
“Ne, ale pasuje přesně do mé vzduchovky!” Spejbl: “Tak to ne, Hurvajs, střílet si ze mě nebudeš!”


 

Hurvínek

Hurvínek: “Taťuldo, kde jsou vosy v zimě?”
Spejbl: “To nevím, Hurvínku, ale byl bych rád, kdyby tam byly i v létě!”


 

Hurvínek

,,Je, to je díra.” řekne Mánička.,, Tu já znám, včera mi do ní spadl průvodce.”Hurvínek: ,.Ale on už byl starý. “,,Ano Hurvínku, dokonce mu chybělo několik stránek.”


 

Hurvínek

“Taťuldo,jak poznáš ,na jaké straně má žížala hlavu?”To tedy nevím Hurvínku. Polechtáš ji na břiše, a kde se zasměje, tam má hlavu.


 

Hurvínek

Spejbl s Hurvínkem jeli na mopedu. V každé zatáčce taťulda vždy položil otázku a synek mu na ni odpověděl.
1. zatáčka: Sedíš? Sedím.
2. zatáčka: Sedíš? Sedím.
3. zatáčka, 4. zatáčka…
5. zatáčka: Sedíš? Sedím, ale na stromě!


 

Hurvínek

“Tady čtu, Hurvínku, že v případě požáru mám volat 150,” diví se Spejbl.
“A co je na tom divného, taťuldo?”
“Za mého mládí jsme vždycky volali HOŘÍ, HOŘÍ!”


 

Hurvínek

,,Hurvajs,, podlož si aspoň nohy papírem.” říká Pan Spejbl.
,,Neboj tati, já tam dosáhnu i takhle!” Odpoví Hurvínek.


 

Hurvínek

Hurvínek se Spejblem jdou na procházku.
Najednou se Spejbl otočí a křičí:”Jéje, Hurvajs, musíme se vrátit nebo vyhoříme! Zapomněl jsem vypnout žehličku.”
Hurvínek ho uklidní: “Neboj, taťuldo, nevyhoříme. Já jsem zase zapomněl v koupelně vypnout tekoucí vodu z kohoutku!”


 

Hurvínek

Říká Hurvínek Máničce:”Máni,když piju kakao,tak mě píchá v oku!” Mánička odpoví:”Tak si zkus vyndat brčko!”


 

Hurvínek

,,Co ti na Hurvínkovi tak vadí, Máničko ?”
vyzvídá paní Kateřina.
,,Kouše si nehty.”
,,No to sice není nic hezkého ,ale na druhou stranu ,nehty si přeci kouše spousta lidí.”
,,Ale ne na nohou.”


 

Hurvínek

Hurvínek tráví se Spejblem prázdniny na venkově. Soused zajde na kus řeči a ptá se Hurvínka:”kdepak je pan Spejbl?” “V nemocnici,přejel ho traktor,” hlásí Hurvínek. “Chudáčku , a co tady celé dny sám děláš?” “Jezdím s traktorem.”Odpoví Hurvínek.