Psychiatr se ptá paní Novákové: “Vyskytuje se u vás v rodině nějaký případ duševní úchylky?”
“Jo, jo, pane doktore. U mýho muže. Už dvacet let si myslí, že je hlava rodiny.”

Říká lékař pacientce: „Musím vám říci pravdu, bohužel, váš manžel má před sebou už jen několik dní!”
„Nevadí, pane doktore. Když jsem to s ním vydržela tolik let, tak to těch pár dní už nějak doklepu!”

“Pane doktore, celé tělo mě svědí”
“A zkoušel jste se vykoupat?”
“Zkoušel, ale týden – dva to bylo dobrý a pak to začalo zase.”

V jednom blázinci se zas ráno ptá doktor: “Pane Kudláček, jak se dneska cítíte?” “Já nejsem žádný Kudláček, já jsem Napoleon!” “Ale ale, a kdo vám to řekl?” “Bůh mi to řekl!”A z vedlejšího pokoje se ozve: “To není pravda, nic takového jsem neřekl!”

Přijde pán k doktorovi a ten mu po vyšetření povídá: “Máte vodu v koleni, žlučový kameny a písek v moči.” “Doktore, jestli mi řeknete, že mám i cement v pytli, tak to si můžu rovnou otevřít stavebniny.”

„Pane doktore, pomozte, můj muž mluví ze spaní.”
„Dobře, předepíšu vám lék, po kterém přestane mluvit.”
„Ne, to nechci, prosím předepište mu lék, po kterém bude mluvit více zřetelně.”

Dva kamarádi na kožním: „S čím tam jdeš?”
„Ále, žaludeční vředy.”
„Prosím tě? A co děláš tady?”
V tom se otevřou dveře do ordinace a sestřička povídá: „Tak ten pán s tím vředem na žaludu může jít dál.”

Přijde dement do zeleniny a chce brambory.
Prodavačka: „Máte igelitový pytel?”
Dement: „No dovolte, to vám nestačí, jak jsem postižený?!”

Žena přijde k doktorovi na kontrolu, kvůli její hormonální léčbě. Doktor si hned všimne, že ve výstřihu jí rostou chlupy a ptá se: “Hm, zdá se, že vám chlupatí hrudník, jak daleko to jde?” “No, až dolů ke koulím, a to je další věc, o které jsem chtěla mluvit”

Přiběhne chlap k zubaři s oteklou pusou v bolestech a mlátí na dveře ale ty se neotvírají. Asi až za 5 minut otevře doktor a omlouvá se: “Víte, nezlobte se, ale sestřičce se udělalo špatně tak jsem jí dával hofmanské kapky”. “To vidím,” říká pacient, “Ještě vám kouká hofman”.

Ptá se doktor sestřičky: „Už jste brala pacientovi z dvanáctky krev?”
„Ano, měl jí jen šest litrů.”

U lékaře doma zvoní telefon. Ze sluchátka se ozve kamarádský hlas jednoho jeho kolegy: „Co je s tebou? Potřebujeme čtvrtého do pokeru.”
„Chvíli vydržte, hned jsem u vás,” odpovídá lékař.
Když si obléká kabát, manželka se ho ptá: „Je to vážný případ?”
„Určitě to bude něco hodně vážného,” odvětí lékař. „Už jsou u toho tři doktoři.”

Přijde pán k lékaři a stěžuje si, že na dvou místech na čele ho ukrutně bolí. Doktor chvíli přemýšlí a říká: “To je z toho, že moc kouříte.”
“Nikdy v životě jsem nekouřil!”
“Tak to máte z přílišného požívání alkoholických nápojů.”
“No dovolte! V životě jsem se alkoholu ani nedotkl!!”
“Člověče, tak to máte z toho, že pořád běháte za ženskýma.”
“Já jsem ženatý a na cizí ženu se ani nepodívám!”
“Potom je mi to úplně jasné. Pane, vy jste vůl a rostou vám rohy!”

Jeden oční doktor slavil čtyřicátiny. Sešlo se u nich doma spousta hostů a manželka mu přichystala překvapení. Zavázala mu oči a odvedla ho do jídelny, kde byl na stole narozeninový dort a na něm čtyřicet marcipánových očí. Když mu žena rozvázala oči, doktor se začal okamžitě děsně smát. Když ho záchvat přešel, na naléhání vysvětluje: “Ale, jen jsem si vzpomněl na jednoho kolegu. Tomu bude za týden padesát a je to gynekolog.”

Svěřuje se psychiatr chirurgovi: “Měl jsem v ordinaci pacienta, co měl utkvělou představu, že je anděl.”
“A co jste s ním udělal, pane kolego?”
“Uřezal jsem mu křídla a ona ho přešla legrace!”

K doktorovi přijde neohlášeně osmdesátiletý pán a povídá: “Pane doktore, musíte mi pomoct. Pokaždé, když se miluji se svojí ženou, rozmaže se mi vidění, rozklepou se mi nohy a skoro nemohu dýchat.” “Ale pane Vokurka, ve vašem věku už je celkem pochopitelné, že se takové věci stávají. No, ale řekněte mi, kdy jste si toho poprvé všiml?” “Třikrát včera v noci a dvakrát dneska ráno!”

Přijde chlap k doktorovi a ten mu předepíše čípky. Pacient se vrátí domů a rozbalí je. Chvíli na ně zamyšleně kouká, protože neví, co to je. Pak vezme nůž, nařeže čípky na kousky, ukrojí si k tomu kus chleba, nakrájí cibuli, osolí, přidá ocet a nakonec to všechno sní.
Ráno přijde do ordinace a oznamuje: „Pane doktore, tak už mi ty čípky došly.”
„Chlape setsakramentská, vždyť jsem vám jich předepsal celou krabičku,” diví se lékař. „Vy ty čípky snad jíte!”
Pacient se rozesměje: „Ne, asi si je strkám do zadku!”

Lékař u lůžka umírajícího. Ten se ptá: „Vše jsem vypořádal, jen bych potřeboval vědět, jak dlouho může ještě žít moje žena.”
„Tak dvacet let.”
„Děkuji, uklidnil jste mě, aspoň dvacet let si budu na onom světě žít v klidu.”

“Pane doktore,” povídá ustaraná matka. “Náš syn si pořád hraje na písku a dělá bábovičky. Dá se to nějak léčit?”
“Proč by se to mělo léčit?” diví se lékař. “To je přece normální.”
“My si to s manželem taky myslíme, ale snacha se s ním chce kvůli tomu rozvést!”

Přijde dědeček na pravidelnou lékařskou prohlídku. Doktor ho prohlédne: „Tak dědo, to bychom měli, ale ještě budete muset přijít zítra, abychom vám odebrali vzorky krve, moči a stolice.”
Děda: „Ale pane doktor, já zejtra nemůžu. Nestačilo by, kdybych vám tady nechal spodky?”

V blázinci: „Člověče, co sebou pořád šijete?”
„Já jsem nit!”

Ošetřující lékař oznamuje pacientovi: „Mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou. Kterou chcete první?”
„Tak tu špatnou.”
„No, ten váš nádor se nedá operovat a máte asi tak měsíc života.”
„Proboha… a jaká je pak ta dobrá zpráva?”
„Vidíte támhletu hezkou, blonďatou sestřičku? Tomu byste nevěřil, ale já ji včera konečně dostal do postele!”

Přijde takhle koktavý do metra a ptá se jednoho: „Ko- ko- ko- kolik je ho- ho- ho- hodin?”
Cestující mlčí a mlčí, a tak se pán zeptá jiného a pak odejde, načež se ostatní ptají toho tichého: „Proč jste mu, chlape, neodpověděl?!”
„Bál js- js- jsem s- se, že mi rrr- ro- zbi- bije hu- hu- hubu.”

„Má ten doktor, co mě bude operovat, nějaké zkušenosti, sestři?”
„Samozřejmě, před týdnem ho k nám po čtyřiceti letech přeřadili z márnice.”

„Pane doktore, je moje nemoc nevyléčitelná?”
„Proč to berete tak negativně? Postavme to pozitivně… třeba… pokud vás vyléčím, tak se stanu světově proslulým.”

„A co vaše paměť,” ptá se lékař pacienta, „zlepšuje se?”
„Zlepšuje, zlepšuje. A kdo jste, že vás to tak zajímá?”

“Kolik máte dětí ?” zeptal se doktor mladé ženy.
“Sedm”
“A jak jsou staré?”
“Dvanáct, jedenáct, deset, devět, osm, sedm a šest. Pak jsme si koupili televizor.”

„Pane doktore, pes mě kousnul do ucha!”
„A vydezinfikoval jste ho?”
„Ne, on stačil utéct.”

„Když operuje pan doktor Cvach, pacienti ani nepotřebují narkózu.”
„Jakto?”
„Všichni strachem omdlí.”

Přijde člověk k doktorovi: „Pane doktore, prosím vás, jak souvisí ústa s konečníkem?”
„No někde to začíná a někde končí, co je to za otázku?”
„Ale, když tlačím na stolici, viklá se mi šestka vlevo nahoře…”
„Ukažte… v podstatě jste v pořádku, ale příště, až budete jíst ty španělské ptáčky, nezapomeňte napřed odstranit tu nit…”